Velká většina dnešních velkých chlapů, byla také malými kluky, co si hráli s „angličáky“ a já byl stejný. Pro velkou většinu z nás byl Ford Mustang pro svůj klasický tvar favoritem číslo 1. Přišel rok 2008 a já si splnil klukovský sen a rovnou si pořídil pořádný Mustang, a to limitovanou edici Shelby GT500 – tedy přímo do mé garáže.
Popisovat, jak jsem k autu přišel, není tak zajímavé, ale náš společný život je o mnoho zajímavější. Tedy první seznámení bylo velice zajímavé – auto mě celkem ohromilo svým výkonem (500 poníků) a když jsem si na ten hrubý výkon zvykl, jako vždy to bylo málo a pustil jsem se do prvních úprav. Internet je zcela nevyčerpatelná studnice návodů a možností, co se s autem dá či nedá udělat. Osobně si myslím, že i Ford s tím zcela jistě počítá a nechá lidi tvořit si auto k obrazu svému.
Nebyl problém na dálnici prohnat kdejaký super sport, ale zabrzdit šlo tak dvakrát a poté se již z brzd trochu kouřilo. Vzpomínám si, jak jsem si poprvé myslel, že Mustang hoří. Zatáčení také nebylo zrovna silnou stránkou mého Shelby a tak nějak jsem si uvědomil, že na americké poměry, kde jsou velice přísné rychlostní limity, je to zcela dostačující, ale v Evropě, třeba na dálnici v Německu má (mělo) auto velký handicap. Několikrát jsem měl docela slušnou kliku, kdy jsem projel strouhou, autobusovou zastávkou a… prostě řekl jsem dost, to se musí změnit!
Nastala tedy velice dlouhá doba pokusů a omylů, než jsem přišel na to, co je to pravé a co je pouze hezká komerce. Dnes se píše rok 2013 a auto mám dodnes a má za sebou dva evropské tituly nejrychlejšího Shelby GT500 (z roku 2010 a 2011) a několik rekordů jak ve sprintech, tak i na okruzích. (Maximální rychlost na zkušebně 368 km/h na dálnici jsem to ve 310 vzdal, 680 koní a 890 N.m na zadních kolech, tedy skoro 900 koní a 1000 N.m na klikové hřídeli, zrychlení z 0 na 205 km/h za 10 s.
Již v roce 2008 jsem se rozhodl, že Shelby upravím do nejvyššího stupně úprav prováděných přímo v Las Vegas firmou Carrolla Shelbyho – Shelby Automobiles, a to do provedení Super Snake. Co obsahuje verze Super Snake, je velice obsáhlé a stačí jen napsat, že úprava stojí stejné peníze jako celá základní Shelby GT500! Dostat auto do USA na úpravu a zpět bylo nereálné, proto jsem vše dělal pěkně sám a nakonec si nechat vše podepsat od samotného Shelbyho. Bohužel dnes již nikomu auto nepodepíše. Byl to výjimečný člověk, který ovlivnil více jak jednu generaci sportovních aut.
Pokud mám začít výčtem úprav, nelze v rozsahu tohoto článku detailněji popsat (snad někdy příště), ale pokusím se alespoň vyjmenovat části, které byly změněny a upraveny. Není snad žádné místo, které by neprošlo změnou. Zvnějšku je to kapota Super Snake – změna přívou vzduchu k sání přímo otvory v kapotě, přední a zadní karbonový spoiler a difuzor, karbonové kryty zrcátek, zaslepení zadních bočních okének, vstupy vzduchu pro chlazení brzd na zadních blatnících, hliníková kovaná 20“ kola Alcoa Shelby a nakonec rychlé pruhy a nápisy Super Snake. Interiér byl upraven přesně dle verze Super Snake. Uprostřed palubní desky je velká kaplička s analogovými přístroji, které informují o tlaku kompresoru, oleje a paliva, řadicí páka Shelby, stejně jako koberečky a nakonec na předním levém sloupku další kaplička opět s třemi ukazateli, které informují o teplotě oleje, motoru a stechiometrickém poměru. Současný interiér připomíná tak trochu letadlo.
Pro mě osobně tato část byla více méně nutná (chtěl jsem auto do podoby Super Snake), ale ne tak zajímavá jako je pro mě technika – motor, převodovka, přední a zadní náprava a nakonec brzdy a podvozek.
Jak jsem již zmínil, je mi podstatně bližší technika než design a pokud zbude prostor, seznámím vás příště s detaily úprav motoru, spojky, převodovky, kardanu, zadního diferenciálu, brzd a podvozku a s tím spojených mnoho útrap. Informace ohledně spotřeby a nákladů na provoz Shelby nesleduji – pokud ho řídím, nemám na to čas …
